Český teplokrevník
Český teplokrevník
Je dnes nejrozšířenějším plemenem u nás, kteří chovatelé a koňaři často nazývají "čétéčko". Avšak původně byl zván anglický polokrevník a jeho vznik je opravdu spletitý. Na našem území chov nebyl nijak řízen, patent Marie Terezie z 13. 8. 1763 stanovil, že chov bude řízen a podporován (jsme v dobách Rakouska-Uherska). Za vlády císaře Josefa II. byl vydán v roce 1789 Dekret o chovu koní. Řízení chovu koní bylo předáno armádě a v sídlech pluků byly zřizovány "hřebčínské" (hřebčí) stanice - účelem bylo zajištění dostatečného počtu koní pro armádní účely. Zpočátku šlo o teplokrevné klisny, které byli připařovány polokrevnými hřebci, později se přidávala mohutnější plemena, aby výslední koně byli též využitelní pro zemědělské práce. U zrodu ČT figurují koně Rakouska-Uherska, konkrétně kmeny Furioso, Przedswit a Shagya arab. Pro lepší orientaci si uvedeme stručnou charakteristiku těchto kmenů. Furioso byl anglický plnokrevník, hnědý hřebec, který působil v hřebčíně v Mezöhegyesi. Narodil se v roce 1841 a založil kmen středně vysokého a středně mohutného koně. Jeho potomci vynikali zejména v zápřahu a jako jezdečtí koně. Časem se vytvořili dvě větve - radovecká - ušlechtilejší ( z ní pocházel v Kladrubech působící Furioso XI) a piberská - mohutnější (z této větve byl Furioso XIII, který působil v Pohořelicích na Moravě.) Przedswit byl taktéž anglický plnokrevník, patřil k nejlepším z rakousko-uhreských polokrevných kmenů, jeho potomci byli mohutnější a převážně ryzáci. Shagya arab, byl arabský polokrevník z Bábolny, byl používán k celkovému zušlechtění. Na vybudování podoby dnešního ČT měla největší zásluhu tři stáda: kladrubské, netolické a albertovské.
Kladrubské :
Základem byly clevelandské klisny a polokrevné klisny z Piberu a Radovce, jako hřebec zde působil Furioso (bez čísla) z mezöhegyeského hřebčína, Przedswit VII a Shagya X-R. Koně byli středního rámce a menší mohutnosti, tím však nevyhovovali zemskému chovu. Proto došlo v roce 1924 k importování 34 oldenburských klisen za účelem zmohutnění stáda, dále byla použita hannoverská krev a stádo se rozdělilo na ryzé (zde působil zejména Przedswit a Gidran, jejich potomci byli souladnější) a hnědé (zpočátku nejednotné), působil zde zvláště Furioso VII a Przedswit II, v poválečné době pak honnoverští hřebci Alarm a Diktant, působil zde i syn trakénského hřebce Quoniama Quoniam II. Po čase byla obě stáda sloučena.
Netolické stádo:
Základem byly kořistní a vojenské klisny, také část klisen ze zemského chovu. Účelem chovu byla produkce výkonného vojenského jezdeckého koně. Působili zde zejména polokrevní 1119 Furioso XI a 1645 Furioso - 2. Když došlo v padesátých letech ke zrušení vojenských jezdeckých složek, chovatelé se museli zaměřit na produkci těžšího teplokrevníka, který by mohl být více využíván v zemědělství. Ke zmohutnění byli použiti oldenburští hřebci, dále pak Furiosové a následně hřebci německých teplokrevných plemen.
Albertovské stádo:
Zdejším cílem chovatelů byla produkce ušlechtilých jezdeckých koní. Chov ovlivnili zejémna plemeníci Furioso XIV, Przedswit III a Star of Hannover III. V 50 letech byl chov přizpůsoben požadavkům zemského chovu, aby koně byli mnohostranně užitkoví. Od konce 60. let byli výrazně používáni trakénští hřebci - Quoniamové (I, II, III.)
Popis plemene:
Povaha využití:
- Měl by mít klidnou vyrovnanou povahu a dostatek temperamentu. Je vhodný pro všechny druhy jezdeckého sportu (tj. parkury, drezuru, všestrannost a vozatajské ježdění), v Německu v GP je úspěšný valach po Przdswit XVI-64.)
- Vhodný je pro běžné jízdárenské či rekreační ježdění a turistiku.
- splňuje dobře i roli hiporehabilitačního koně.
- vhodný pro začínající jezdce, ale záleží samozřejmě na původu.
Současnost, chovný cíl:
ČT se stále šlechtí, cílem jeho chovatelů je (dle SCHČT) "ušlechtilý, korektní a lehce jezditelný kůň, který na základě svého temperamentu, charakteru, prostorné a elastické mechaniky pohybu a pevného zdraví, je vhodný pro všechny druhy výkonnostního jezdeckého sportu v rámci disciplin FEI a je dobře využitelný i pro běžný jezdecký, rekreační a vozatajský sport." Chov ČT pokračuje v plném rozsahu v Zemském hřebčinci v Písku, v hřebčíně v Albertovci, v Zemském hřebčinci v Tlumačově, v Národním hřebčíně Kladruby či ve ŠCHK Měník a rozšiřuje se v mnoha dalších soukromých chovech s vynikající úrovní. Dnes v plemenitbě působí hřebci holštýnští, sportovní němečtí koně či Selle France. Ale vyšlechtit celou populaci ČT, která by mohla konkurovat vyspělým zahraničním chovům - to je ještě běh na dlouhou trať.
děkuji autorce Petře Eowyn
Náhledy fotografií ze složky Český teplokrevník