Kdo to vůbec je Linda a Pat Parelli?
Pat Parelli a jeho životní cesta
Narodil se v oblasti Kalifornského zálivu - v Bay Area. Už od útlého věku byl posedlý koňmi. Když měl Pat ještě 13 let, jezdec a traper jménem Freddie Ferrera z Livermore, California v něm objevil talent pro koně a vzal ho pod svoje křídla. Během léta učil Pata, jak být „přirozený“ při koních, psech a dobytku a jak žít v souladu s přírodou.
Patova kariéra začala jednoduše. Prací v stájích už od devíti let. Kde byli koně, byl Pat, pomáhajíc s nadšením s čímkoliv a napínal uši, aby zachytil každou informaci. Dokonce začal rozvíjet vlastní myšlenky o tom, jak vychovávat hříbata a cvičit koně. Dost vyjímečné na malého chlapce.
Ve věku 17-ti let, se Pat pustil do soutěžení na rodeích. Jeho oblíbenou záležitostí bylo ježdění bez sedla. Přirozeností a spoluprací s trenérem Johnem Hawkinsem vyhrál Pat cenu Zelenáč roku v roce 1972 – měl pozoruhodný průměr zhození, jen 4 %. Po tom, co sledoval mnoho rodeových jezdců, jak se snaží vyhnout ježdění okruzích, rozhodl se Pat najít život i za hranicemi rodea. Kariéra ve cvičení koní se zdála logickou a on založil firmu zaměřenou na učení nováčků.
Avšak, jako mnoho trenérů před ním, netrvalo dlouho a dostavili se finanční problémy. Pat se ocitl na hranici konce s koňmi. Byl také nešťastný z toho, že to nebylo tak, jak chtěl koně cvičit – zacházení s nimi jako s neživými věcmi.
Potom tři významné události změnily Patův život:
- Potkal Tonyho Ernsta z Austrálie, který nestudoval jen koně, ale byl také studentem bojového umění Kung-Fu a hudebníkem. Prostřednictvím Tonyho se Pat učil o vnitřní síle, založené na Kung-Fu principech, o disciplíně, ovládání těla a mysli.
- Pat začal pracovat pod poručnictvím Troye Henryho, mistra v ježdění z Clovis, Kalifornia, který se specializoval na trénování a vývoj obou, koně i jezdce, používáním psychologie a komunikace. Troy Henry otevřel Patovi nový svět tím, že mu pomohl pochopit duševní a emocionální procesy koně jako lovného zvířete – kořisti, stejně jako dynamiku jezdectví a také jak toho využít při výkonu koně. Troy byl netolerantní vůči lidem, kteří nedokázali myslet jako koně, ale když viděl jak se Pat od základu mění, začal ho učit to, co věděl.
- Pat se zajímal o vývoj mul, aby byly schopné vystupovat jako koně. Muly naučily Pata, jak je důležitá opačná psychologie, princip bezpečí a pohodlí, jako jediné skutečné stimuly pro koně a vyvinuly v něm víc porozumění, jak přivést kořist k tomu, co „chce“ aby dělala. Muly ho také naučily trpělivosti. V roce 1980 založil Pat Americkou asociaci mul.
Pat byl velmi blízko k výhře v roce 1983 ve „Snaffle Bit Futurity“ s mulou jménem Cissy, co vedlo nejen k podpoře jeho trenérské kariéry, ale také ke změně pravidel, které zakázali účast mul na této soutěži. Následující rok byl Pat pozvaný, aby předvedl s mulou stejné schéma řízení, ale tentokrát bez uzdy.
Jednou největších frustrací, které Pat při cvičení koní zažil, bylo vrácení koní zpět jejich majiteli, kteří většinou ztratili jezdecké schopnosti a porozumění. Přišel na to, že když jezdec nemá dostatek porozumění, kůň bude upadat. Po důkladné sebe analýze, se nakonec rozhodl, že nemůže pokračovat ve cvičení koní tímto typickým způsobem. Věděl, že musí najít způsob, jak pomoci lidem stát se chápavějšími ohledně koní.
Pat pochopil, že s koňmi je to v podstatě jednoduché, pokud jste porozuměli jejich způsobu myšlení a důvodu proč dělají to, co dělají. Uvědomil si, že pokud lidé dokáží dosáhnout na duševní, emocionální a fyzickou kondici a používat koňskou psychologii pro efektivní komunikaci, budou dosahovat fantastické výsledky. Úlohou teda pro Pata bylo, stát se efektivním učitelem lidí, aby získali schopnosti, díky kterým byl úspěšný i on.
Pat zanedlouho zjistil, že má úžasný talent pro hledání správných slov, příběhů a vtipu pro vysvětlení toho, co o koních pochopil. Proto obrátil ještě víc svoji pozornost na pomoc lidem, místo cvičení koní. Začal dávat „lekce“, ale nemyslel si, že jednou se jeho vize transformuje do systému, který je studován po celém světě.
V roce 1982 tři blízcí přátelé, Dr. Bob Bradley, Jeff a Kat Hobsonovi, přesvědčili Pata, aby přenesl svoji výuku a šířil svoje vědomosti o komunikaci s myšlením koně, kdekoliv a komukoliv. Týdny hledal vhodný způsob, jak formulovat svoje myšlenky do publikovatelného svazku. Pat byl přirozený; inspiroval lidi, aby se snažili dosáhnout s koněm větší věci jednoduchým, bezpečným a zábavným způsobem. Učil, co o koních věděl: koňskou psychologii, klíče k úspěchu, dynamiku jízdy a nejdůležitější, jak porozumět koním – přirozeně.
V roce 1983, když vyvolal obrovský dojem na dav velkolepou demonstrací ježdění bez uzdy na Kalifornské dobytkářské konferenci, potkal Pat tři muže, kteří měli největší vliv na jeho život: Tom Dorrance, Ray Hunt a Ronnie Willis. Pat zorganizoval několik přednášek Raya Hunta a strávil mnoho času s Dorrancem i Willisem. Všichni tito páni se stali Patovými přáteli.
O několik roků, si vedoucí koňský behaviorista, Dr. R. M. Miller, všiml jedné z Patových demonstrací bez uzdy a hned poznal, že Patovy představy se velmi podobají jeho vlastní filozofii o ovlivňování mysli koně. Předpověď Dr. Millera byla, že než bude Patovi 40 let, stane se jedním z nejlepších jezdců a učitelů jezdectví, jakého kdy svět poznal. Uvědoměním si Patova neobyčejného talentu, publikoval Dr. Miller sérii tří částí o Patových představách ve Western Horseman Magazin s titulem „Nový náhled na staré metody.“
Pat vzbudil zájem, neustále se šířící dál a dál, od východního pobřeží, v celých Spojených státech. Jeho pokračující spolupráce s Dr. Millerem a pozvání od Boba Berga ho dovedli do Austrálie a dalšími cíli byla Kanada, Mexiko, Havaj a Evropa. Stovkami přednášek Patův Program prošel testem. Dokázalo se, že jeho systém je univerzální a efektivní pro lidi i koně, na všech úrovních.
Nyní to byl případ ocasu vrtějícího psem. Lidé žádali víc – víc informací, víc přednášek, víc podpůrných programů. Bylo jasné, že je potřebný nějaký program, který by pomohl jezdcům na všech úrovních, bez ohledu na to, kde bydlí.
Tato poptávka vedla k vývoji videí a programu pro studenty, strukturovaného do několika úrovní, který umožňuje těm, kteří opravdu chtějí, zlepšit se až do úrovně expertů s koňmi. Pat také začal rozvíjet mezinárodní program pro Parelliho Profesionály, zvyšující dostupnost jeho výuky prostřednictvím kvalifikovaných a spolehlivých zdrojů.
Pat vytvořil porovnávací program „Parelli Horse-Man-Ship“ pro koně a jezdce, který ovlivnil statisíce lidí a koní. Ještě před několika roky, nikdo neslyšel o přirozeném jezdectví. Dnes se Parelliho program přirozeného jezdectví stal jednou z největších revolucí v jezdectví, přitahující pozornost ze všech koutů světa.
Vizí Pata Parelliho, je, že jednou termín „přirozený“ nebude muset předcházet slovu „ježdění“. Ježdění nemusí být mechanické nebo násilné, ani člověk nepotřebuje používat strach, zastrašování, úzkost nebo bolest pro cvičení koní. S dostatkem pochopení, koně a lidé mohou dosáhnout zábavu, dokonalost, pravdu, výsledky, respekt, důvěru, soulad a jednotu – přirozeně, prostřednictvím porozumění, komunikace a psychologie, raději než silou, strachem a mechanizmy.
Patovými slovy: „Kdyby všechno, co jsem udělal, bylo naučit vás myslet jako kůň a skutečně rozumět jejich psychologii, měli by jste klíče k tomu, jak udělat s koněm cokoliv chcete a získat si jejich srdce.“